Dne 11.11.2006 jsme po obědě vyrazili na Kraví Horu, kde je hvězdárna a planetárium. Tam jsme "odložili" holky na pohádku a my vyrazili na průzkum okolí.
Prý
tu mají výběh s překážkami a páníčci mě chtěli trochu vyzkoušet. Po
chvíli hledání jsme ho konečně našli. Bylo tam již pár psů a mě místo
překážek zajímalo těch hóóódně různých pachů. Takže jsem to nejdřív
musel trochu oběhat a pak jsem se teda podvolil a některé překážky po
dlouhém přemlouvání vyzkoušel. Nejdřív mě táhli přes jakousi lávku,
sice nechápu k čemu mi to bude, ale budiž. Je fakt, že když jsem si to
přeběhl několikrát, tak mě to i začalo bavit.
Pak
tam bylo "áčko". To už jsem musel sám trochu přidat, abych ji vyběhl,
ale i to se mi povedlo. Nafotili sice spoustu fotek, ale hodně bylo
rozmazaných. Vyfotit mě v pohybu, to je umění.
Pak
jsem se docela pobavil, protože panička chtěla, abych přeskakoval nízký
překážky. Způsobně jsem se na povel posadil vedle její nohy, rozběhli
jsme se a.... já překážku obešel. Tak mě panička předváděla, jak se
skáče přes překážky. To byla docela sranda. Panička skákala přes
překážky a já běžel....vedle překážek. Po několikerém paniččině výkonu
jsem se tedy uvolil a za její velké radosti jsem začal skákat podle ní.
Jen ty vyšší se mi opravdu nechtělo
Ale
to už jsme se přesunuli k jakýmsi zaraženým kůlům do země. To mi něco
připomínalo, protože panička mě, když jsem byl menší, dávala stejný
povel "slalom" a to jsem musel procházet pod jejíma nohama a ona přitom
šla. Tady mě ale stejně musela u každýho kůlu navést, jinak jsem byl
totálně v koncích. A to prý je na to nějaká soutěž, agility se to
jmenuje a psi to probíhají velmi rychle. Já bych se tam asi zasukoval.
A
poslední překážku "proskakování kruhem" jsem už odmítl úplně. Páneček
mi jím prohazoval klacky a já jej stejně podběhl, co bych se namáhal.
Panička mě pak dokonce vzala a kruhem mě doslova prohodila. Stejně jsem
tím proskočit nechtěl. A to tam pak přiběhl jakýsi voříšek a
proskakoval jím z jedné strany na druhou. No na to se přece nebudu
dívat.
Když
už jsme se notně unavili, vykročili jsem dál prozkoumávat okolí
hvězdárny. Narazili jsme na hromady spadaného listí, to bylo něco pro
mě, za chvíli jsem s listím zcela splýval, neboť se mi nalepilo na
kožich.
Pak
jsem se jal očichávat jakousi věc. Prý to jsou sluneční hodiny, ale
rozhodně jsem na nich nepoznal kolik je hodin. Že by to bylo tím, že
bylo pod mrakem?
Ještě jsem obešli pár kupolí, ze kterých se dá pozorovat obloha, ale to už vyšly holky a jelo se domů. Byl to zase jeden super strávený den.