Jdi na obsah Jdi na menu
 



Dne 2.9. se panička rozhodla, že mě konečně vezme do lesa. Od rána bylo nádherně a v podstatě byl poslední prázdninový víkend. Páneček musel do práce, tak panička zavelela a šlo se. Jeli jsme autobusem, na ten už jsem zvyklej.


Obrazek

Původně jsme měli vystoupit hned u lesa a jím projít do Mariánského údolí, ale holky se chtěly podívat do Eldoráda, tak jsme jeli jiným autobusem a dojeli na začátek údolí.

Obrazek

Bylo tam celkem rušno, neboť se tam zrovna pořádaly závody horských kol, z čehož měla panička "obrovskou radost", protože jsme museli neustále někomu uhýbat. Ať už cyklistům nebo autům. V Eldorádu navíc byly nějaké indiánské soutěže, ale holky naštěstí nechtěly jít soutěžit, jen se koukly a nakrmily kozičky. Nechápu co na nich vidí. To rohatý umečený stvoření mě vůbec nenadchlo, zase jsem odmítl jít k nim blíž.

Obrazek

Obrazek

Konečně jsme došli k prvnímu rybníku. Pohled z hráze byl nádhernej. Plavalo tam hodně kačenek a na kraji se koupal francouzskej buldoček. Snad si panička nemyslí, že tam vlezu? To teda nevím, já rozhodně vodu nemusím.

Obrazek

Obrazek

O kousek dál byly celkem u břehu, to už mě musela Simča pevně držet, protože jsem jim chtěl předvést jaký jsem lovec.

Obrazek

Ale stejně jsem jen nejistě obcházel kolem břehu a rozhodoval se.... Nevlezl jsem tam, šlo se dál.

Obrazek

A to už jsme došli k druhýmu rybníku. Už zdálky jsme slyšeli hukot vody. Toho jsem se celkem lekl, byl to přepad a dělalo to dost velkej randál. Nakonec, spíš ze zvědavosti, jsem se na to přece jen šel podívat.

Obrazek

Druhej rybník je o něco menší, ale kačenky tam byly taky. I rybičky byly vidět, ale jen ty, co plavaly kousek pod hladinou. To už jsem byl zvědavější a Simča se mnou měla co dělat.

Obrazek

U třetího rybníku jsem dostal žízeň a tak se šel napít do vody. Přitom mě uklouzla packa, ale já ji rychle vytáhl. Holky mě začaly do vody házet klacíky a myslely se, že budu pro ně skákat. Neskočil jsem.

Obrazek

U Mušky (Muchova bouda) byl přes potok brod a to panička koukala, protože jsem do něj vlezl. Panička zavolala tetě od Darka. Mají tam totiž chatu. Za chvíli se Dark přiřítil a vletěl rovnou do potoka. Nechtěl jsem se nechat zahanbit a šel tedy za ním. Panička měla radost, že jsem konečně ve vodě.

Obrazek

Obrazek

Potom jsme šli lesem, teda já s Darkem spíš běžel. Ale bylo to něco, na volno, bez vodítka a náhubku, běhat po lese. Za chvíli jsem byl plnej listí a větviček. To Dark, jako retrívr, má teda do lesa výhodu. Panička taky byla jak u vytržení, všude bylo plno hříbků. Přímo u chaty si nasbírala pár na polívku (klouzek, suchohřib, babky, žampiony, růžovku a bedlu). Já je jen očichával, co to vlastně je.

Obrazek

Pak si holky opékaly špekáčky a já s Darkem poslušně čekal, až nám teta taky jeden nakrájí. Panička dělala, že nás nevidí.

Obrazek

Obrazek

Opravdu jsme si celý den všichni užili. Jen nevím, jestli mě panička někdy do lesa ještě vezme, protože jako pravé lovecké plemeno, jsem do lesa úplně ideální. Po návratu mě hodinu vyčesávala z kožichu větvičky, kudlibabky, listy a zamotanou srst. Ale jako pes vám řeknu, že to stálo za to. Snad ji panička od Darka zase přemluví na návštěvu.

zpět